Madonna je provokatérkou už téměř dvacet let a stále má spoustu názorů, které může nabídnout. Její videoklip "American Life", zaměřený proti prezidentu Bushovi, rozpoutal velkou diskuzi. Což není zrovna špatné na klip, který byl stažen ještě dřív, než se dočkal řádného uvedení v médiích. Možná ten nejzajímavější fakt je to, že právě Madonna tento klip stáhla.
Ale teď dorazilo nové album American Life a fanoušci se tak mohou dočkat zcela neomezené akce. Madonna říká, že extravagantní kombinace hi-techna a folku zobrazuje její cestu od 80. let až po současnost studenta kabaly. Byla to dlouhá a neobyčejná cesta - teď je Madonna znázorňována jako Che Guevara - ale ta cesta ještě zdaleka nekončí.

Madonnin štěk v sitcomu Will & Grace ji spřátelil s hvězdou tohoto seriálu - Megan Mullally. V exkluzivním rozhovoru pro televizi VH1 se Madonny ptala na všechno ohledně videa k American Life, jejího tvůrčího procesu a také na to, co se naučila od svých dětí.


MULLALLY: Právě jsem viděla původní video k American Life a myslím, že je geniální. Pověz mi o něm něco.
MADONNA: Překvapilo tě něčím?

MULLALLY: Je to velmi silné video. Takové, jaké je. Podle mě je to umění a lidé by ho měli zkusit přijmout a vstřebat ho.
MADONNA: Měla jsem podobný úmysl, když jsme tohle video začali natáčet. Pak když jsme ho začali stříhat, uviděla jsem i ostatní věci, které z něj vykrystalizovaly. Objevily se další příběhy, nápady a témata, které jsem neměla v úmyslu vytvářet. Ale to je součást tvůrčího procesu. Připadá mi, že jsem do sebe zkombinovala hodně myšlenek. A to videu uškodilo v tom, co se přesně pokouším vysvětlit.

MULLALLY: Jak jsem řekla, je to velmi silné video, stejně jako "What It Feels Like A Girl".
MADONNA: Obě jsou o ženském vzteku.

MULLALLY: Je to velmi feministické. Moc se mi líbí tvé tanečnice. Jsou jako opravdové ženy!
MADONNA: Jsou to dráždivé a silné holky, které umí tancovat. To bylo jedno z tabu, které jsem chtěla prozkoumat. Ženy, které v klipech vidíte, bývají hubené jako tyčka. Je to prostě nějak odlišné mít v klipu ženy, které mají trochu špíčky, ale mně se to zdá krásné a energické. Když se posadíš, objeví se ti na břichu špek. I moje šestiletá dcera má špek. To mě hodně potěšilo. Je to fajn.

MULLALLY: Z čeho jsi vycházela, když jsi album tvořila?
MADONNA: "American Life" popisuje můj duševní stav, když jsem tohle album psala. Ohlédla jsem se na těch poslední 20 let a uvědomila si spoustu věcí, které jsem označovala za nedůležité. Také jsem přišla na to, že americký sen - myšlenka, kdy můžeš začít prakticky s ničím a změnit svůj život - může začít s čistým úmyslem, ale během cesty tě může snadno vykolejit to, že se před tebou objeví spoustu věcí: víc peněz, víc slávy, víc toho a onoho. Tvé priority se úplně pomíchají. Začneš si cenit špatných věcí. Jediná věc, která tě vážně učiní šťastným, je tvůj duchovní stav - způsob, jakým zacházíš s lidmi a láska, kterou máš v srdci. Vím, že to zní hrozně kýčovitě, ale je to pravda. A o tom "American Life" je a v podstatě celá deska popisuje cestu, po které jdu pořád dál. Je na ní spousta zázraků a někdy hněvu, ale snad i spousta rozřešení a radosti.

MULLALLY: Lidé se moc nedokážou soustředit na to, co je v naší kultuře důležité.
MADONNA: Televize je plná reality show typu American Idol. Lidé chtějí být slavní a ani nevědí proč. Ale na konci každého dne si musíte zodpovědět to "proč". Pokud nemáte za cíl využít svého postavení, když jste slavní, abyste zlepšili svět - pak je to ztráta času.

MULLALLY: Řekla jsi, že nesleduješ televizi, ani nečteš časopisy a noviny.
MADONNA: Správně. Vím, že je v televizi několik dobrých programů. Než jsem šla do téhle show, shlédla jsem pár epizod na videu a pomyslela jsem si: "Páni, to je vážně dobrý. Scénář je dobře napsaný." Ale mám děti, manžela, práci, cvičení, svůj duchovní život. Nemám čas! Nemůžu si dovolit luxus zapnout si televizi. Dozvím se z ní něco? Naučím se z ní něco? Pokud ne - nemám zájem.

MULLALLY: Pověz mi něco víc o písni Hollywood.
MADONNA: Hollywood je jako metafora, je to místo, kde se povrchnost nachází nad všemi ostatními věcmi. Je to kvůli tomu, že naše společnost je fascinována tím, jak věci vypadají. Díky čemuž je tahle iluze uchvátí a právě proto se lidé rozhodují na základě něčeho, co není pravda. Je to vlastně docela děsivé.

MULLALLY: V "Hollywood" zpíváš větu "Snažila jsem se ho opustit, ale nešlo to." Ale v jistém smyslu se ti to podařilo. Podařilo se ti procitnout.
MADONNA: Naprosto. Co mám na mysli je to, že jsem se zoufale snažila, abych nemusela potřebovat svolení od ostatních lidí. Většinou jsem v tom měla úspěch, ale ne pokaždé. Je těžké zůstat v zábavním průmyslu a zároveň se nikdy nepodřídit tomu, že musím mít od někoho nějaké povolení.

MULLALLY: Bylo pro tebe také určitě těžké dospívat před veřejností, ale nějak jsi to dokázala obrátit ve svůj prospěch.
MADONNA: Snažila jsem se. Ale měla jsem i své temné chvilky, to je jasné.

MULLALLY: Před deseti lety se nezdálo, že by ses usadila. Prozkoumávala jsi svoji temnější stránku a svoji sexualitu skrz věci jako je kniha Sex nebo album Erotica.
MADONNA: Řešila jsem tak spoustu svého vzteku.

MULLALLY: Ale lidé vidí, jak dlouhou cestu jsi ušla. Možná jim to dá naději, že se může změnit každý.
MADONNA: Určitě. Není to tak, že bych se styděla za to, jaká jsem byla před deseti lety, ale procházela jsem životem tak, jak mě zrovna napadlo. Uvnitř mě to zžíralo a já často doslova vybuchovala. Někdy se to musí stát, abyste za sebou nechali svoji minulost. Byla jsem naštvaná na to, jak mě lidé vnímají. Byla jsem dopálená z toho, že když jste vnímána jako symbol sexuality, nemůžete být inteligentní. Měla jsem tenkrát velice provokativní nálady a myslela si, že zrovnoprávním všechny ženy na světě. Uspěla jsem v tom? Nejsem si jistá. Spousta toho, co jsem dělala, bylo poháněno mým egem. Snažila jsem se lidi šokovat a cítila jsem se velmi důležitě.

MULLALLY: Procházela jsi tím vším a ostatní tomu přihlíželi. To ti muselo hodně přitížit.
MADONNA: Cítíš se pak trochu zranitelně. Mám tím na mysli, že nakonec se každý nějak změní. Každý dospěje. Ale v mém případě bylo všechno zdokumentováno a vždycky to musíš nějak vysvětlit. Neustále jsem se cítila zodpovědná naprosto za všechno. Nemám pocit, že bych nad sebou měla cítit lítost. Byla to neuvěřitelná jízda, kterou jsem tím vším prošla, ale zároveň stále viděla krásy života a pořád měla naději v lidskost a neztratila svůj smysl pro dobrodružství.

MULLALLY: Přispěly tvé děti nějak k tomuhle vývoji?
MADONNA: Obrovsky. V zábavním průmyslu se můžete stát lehce posedlým sám sebou. Jestliže žijete před kamerou, musíte cvičit, starat se o oblečení, vlasy, nehty, pleť. Strávíte celý den tím, že se na něco připravujete. A tak to pokračuje pořád dokola. A najednou máte děti a na tyhle věci zkrátka není čas. Je to ta nejlepší věc, která se může stát, abyste si dokázali věci přebrat. Buď budete každý den cvičit na kytaru nebo si budete dělat nehty. Hodně nesmyslných věcí vyletí ven z okna.

MULLALLY: To je vážně dobré.
MADONNA: Další věc je to, že mi mé děti pomáhají vidět sebe samotnou i s mými nedostatky. Mám pocit úzkosti, když slyším na některé věci reakce své dcery. To si pak pomyslím: "Můj Bože, to jsem já." Naše děti jsou opravdu takové naše zrcadlo. Jsou to jiskry naší duše. Naučíte se přijmout své děti i s jejich nedostatky a zároveň tak přijmete sebe.

MULLALLY: Vidíš něco ze sebe ve svém synovi Roccovi?
MADONNA: Moje dcera je velice citově založená, zanícená a hodně teatrální. Když vidím, jak se vyjadřuje, jsem úplně rozčarovaná. Říkám si: "To je ale královna dramatu!" Takovou stránku mám i já. Můj syn je takový klaun. Má takový drzý styl humor. I tuhle stránku osobnosti mám já. Je to prostě skvělé.

MULLALLY: Řeklas mi, že nikdy nenakupuješ. Proč ne?
MADONNA: No, já miluju oblečení. Zní to sice pitomě a povrchně, ale je to forma tvůrčího vyjádření. Oblečení slouží k tomu, aby mě změnilo, a změna je velká součást mého života. Ale představa nakupování je mi odporná. Nemůžu se prohrabovat regály a hledat věci. Kdybych neměla svoji stylistku Arianne Phillips, která přijde ke mně domů ukázat mi nějaké nové oblečení, zřejmě bych nosila teplákovku od Adidas každý den.

MULLALLY: Ale Arianne Phillips není stylistka. Je to kostýmní návrhářka.
MADONNA: A proto tolik miluju naši spolupráci! Umí se zamyslet nad celkovou osobností, než jenom nad tím, co se v poslední době nosí. Pracujeme spolu už tak dlouho, že máme jakýsi způsob komunikace beze slov. Ona ví, co se mi líbí a co na mě vypadá dobře.

MULLALLY: Přibliž mi, co vyvádíš se svými přáteli.
MADONNA: Ve skutečnosti nemám žádné přátele. [obě se smějí]

MULLALLY: Máš mě! [směje se]
MADONNA: Je to těžké. Nemám tolik času na své přátele jako jsem mívala. Nakonec se jen pobavíme po telefonu nebo si napíšeme mail, než že bychom se viděli. Ale mám hrstku dobrých přátel a jsem za ně moc vděčná.

MULLALLY: Jsou to většinou lidé, které znáš delší dobu?
MADONNA: Jo. Mám kolem sebe takovou svojí rodinu, se kterou už pracuju několik let. Považuju svojí manažerku za jednu z mých nejlepších přátel. Zná mě už 15 let. Svoji sestru mám také jako velkou kamarádku - očividně mě už nějakou chvíli zná! [směje se] Ráda se obklopuji lidmi, které znám delší dobu. Mám hodně náhradních matek!

MULLALLY: Jsi chápána jako matka re-invence, nikdy se neopakuješ. Dokážeš si představit, že jednou budeš krásná stará žena s vráskami a šedými vlasy?
MADONNA: Já už pár vrásek mám a šedé vlasy taky, takže ať se ta kamera moc nepřibližuje! [směje se] To je přesně ten směr, jakým se vydávám. Špeky a vrásky - přesně tak!